Ďáblická hvězdárna, ležící na západním okraji přírodní památky Ládví, patří k oblíbeným návštěvním místům Pražanů. Doposud byl přístup k ní obtížný. Od lesoparku vedla přes louku pouze vyšlapaná pěšinka s kameny, která nebyla vhodná pro pohodlnou chůzi, natož pro jízdu na kole. To se však nyní změnilo. V Ďáblicích byla zprovozněna nová cyklostezka, která vede od stávající komunikace až pod samotnou hvězdárnu.
První formální krok pro výstavbu cyklostezky nahrazující dosavadní pěšinku, který městská část Praha - Ďáblice provedla, bylo zadání a zaplacení projektové dokumentace k budoucí cyklostezce. Následovalo posouzení a doporučení Komisí Rady hl. m. Prahy pro cyklistickou dopravu, která ji předala Technické správě komunikací hl. m. Prahy. V druhé fázi pak vznikla v průběhu měsíce listopadu mlatová komunikace, ohraničená sadovými obrubníky, o délce 200 metrů a šířce 3 metry, která spojila panelovou cestu s hvězdárnou. Na jejím začátku a konci je svislé značení.
K odpočinku poslouží lavičky umístěné podél stezky. Pro cyklisty se před hvězdárnou nachází pět stojanů na kola. Z toho také vyplývá, že stezka je určena pro chodce i pro cyklisty.
Okolí Ďáblické hvězdárny
Ďáblická hvězdárna vznikla v 50. letech 20. století. Cesta k ní vede Ďáblickým hájem, který pokrývá vrch Ládví. Nachází se zde i řada dalších cest, které zavedou nejen Pražany na řadu zajímavých míst. Celým parkově upraveným lesem totiž prochází žlutá a zelená turistická značka. Nechybí zde ani turistické přístřešky, areál zdraví a dětská hřiště. Na vrcholu Ládví, který se nachází v nadmořské výšce 359 metrů, se tyčí geodetická věž ze 40. let minulého století. Jedinou nevýhodou je, že věž není přístupná pro veřejnost.
Nedaleko pod věží si mohou zájemci prohlédnout přírodní památku Ládví. Jedná se o opuštěný buližníkový lom se zachovanými usazeninami, které zde vznikly ve svrchnokřídovém moři. Je zde chráněna jedna z nejlépe dochovaných ukázek činnosti příboje druhohorního moře na území ČR.
Zajímavá je i historie samotného vrchu, který je vlastně původně ostrovem v pravěkém moři. V prehistorické době zde bylo jedno z prvních lidských sídlišť v blízkosti budoucí Prahy. Kromě archeologických nálezů dokazuje lidskou činnost i řada vyhloubenin, tedy dřívějším lomů, kde lidé získávali tvrdý buližník pro svoje nástroje. Ve 13. století získáli les Rytíři řádu křižovníků s červenou hvězdou. V současné době je les v majetku hlavního města Prahy, část byla navrácena rytířskému řádu. V lese je preferováno přírodě blízké hospodaření, které mimo jiné využívá přirozené zmlazování především dubů.
Foto a zdroj: Jiří Juřík; praha.eu
(ewe)
|